Střevní mikrobiom, komplexní společenství mikroorganismů žijících v našem trávicím traktu, hraje zásadní roli v celkovém zdraví. Tato mikrobiální komunita, složená z bakterií, virů a hub, váží u dospělého člověka až 2-3 kg a její rovnováha je nezbytná pro správnou funkci těla. Nerovnováha mikrobiomu, známá jako dysbióza, může způsobit řadu problémů, od trávicích potíží přes obezitu až po psychické a autoimunitní onemocnění. Jak ale udržet tento mikroskopický ekosystém zdravý?
Střevní mikrobiom je komplexní soubor mikroorganismů, který žije v lidském trávicím traktu, především ve střevech. Tato mikrobiální komunita zahrnuje především bakterie, ale také viry, houby. Mikroorganismy tvořící střevní mikrobiom jsou ve vzájemné rovnováze a vytvářejí synergický systém, který hraje klíčovou roli v celkovém zdraví organismu. Celková hmotnost střevního mikrobiomu u dospělé osoby dosahuje až 2 – 3 kg. Výzkumy ukazují, že nerovnováha mikrobiomu, známá jako dysbióza, může vést k různým zdravotním problémům, od zažívacích obtíží přes obezitu až po psychické a autoimunitní nemoci.
Funkce střevního mikrobiomu:
- Podpora trávení – mikroorganismy pomáhají rozkládat potravu. Střevní bakterie také produkují enzymy, které napomáhají ke trávení potravy.
- Podpora imunitního systému – střevní mikrobiom hraje klíčovou roli v podpoře a správné funkci imunitního systému. Rozpoznává a reaguje na škodlivé mikroorganismy.
- Regulace zánětů – rovnováha střevní mikroflóry pomáhá udržovat nízkou úroveň zánětů v těle. Pokud je tato rovnováha narušena, dochází k oslabení imunity a může se zvýšit riziko chronických zánětů a autoimunitních onemocnění.
- Podpora duševního zdraví – vztah mezi střevy a mozkem je označován jako tzv. střevně-mozková osa. Výzkumy ukazují, že složení střevního mikrobiomu může ovlivnit náladu a duševní zdraví člověka, přičemž některé bakterie produkují hormony (např. serotonin, který ovlivňuje pozitivní náladu).
- Ochrana proti patogenům – střevní bakterie vytvářejí prostředí, které ztěžuje přežití škodlivým mikroorganismům, a tím tělo chrání před infekcemi.
Čím je střevní mikrobiom ovlivňován ?
- Strava – je jedním z nejdůležitějších faktorů. Strava bohatá na vlákninu, zeleninu, ovoce a fermentované produkty, které podporují růst prospěšných bakterií. Člověk by měl do svého denního režimu zařadit kvalitní, tělu lehce vstřebatelná probiotika, prebiotika, vitaminy a minerály, neboť kvalita dnešních potravin bohužel není tak bohatá na prospěšné látky. Doporučuji zařadit vhodné potravinové doplňky (probiotika, prebiotika, vitaminy a minerály). Naopak strava bohatá na cukry, rafinované tuky, průmyslově zpracované potraviny a umělá sladidla může vést k nerovnováze mikrobiomu, tzv. dysbióze.
- Antibiotika – užívání antibiotik může narušit střevní mikrobiom, protože antibiotika ničí nejen škodlivé bakterie, ale také ty prospěšné. Dlouhodobé nebo časté užívání antibiotik může vést k negativním změnám mikrobiální rovnováhy a zvýšení rizika infekcí či jiných zdravotních problémů.
- Stres – chronický stres může negativně ovlivnit střevní mikrobiom, což může vést k narušení střevní bariéry a k projevům zánětů. Střevní mikrobiom je tedy velmi citlivý na psychické i fyzické napětí.
- Spánek – nedostatek spánku nebo nepravidelný spánek mohou ovlivnit složení střevního mikrobiomu, což může dále narušit metabolické procesy a zvýšit riziko obezity, cukrovky nebo kardiovaskulárních onemocnění.
- Životní prostředí – střevní mikrobiom je ovlivněn i prostředím, ve kterém člověk žije – lidé žijící ve městech mají jiné složení mikrobiomu než lidé žijící na venkově nebo v přírodních oblastech. Chemikálie, pesticidy nebo i klimatické změny, mohou ovlivnit složení mikrobiomu.
- Genetika – některé typy mikroorganismů mají lidé vrozeně, jiné získávají během života na základě různých faktorů.
Martina Rechtigová
IG: @martinka.recht
FaceBook: Martina Rechtigová
